Václav Stratil: Nelze se zachovat. Výstava od 5. do 28.2.2008.
Vernisáž (koncert) v pondělí 4.2.2008, Roxy, NOD, Praha.
Kurátor Jiří Ptáček.
■
Videoreportáž (Artyčok TV) na http://intermedia.ffa.vutbr.cz/nelze-se-zachovat-artycok.
Reportáž ČT (video + fotografie) na http://www.ct24.cz/kultura/5996-vaclav-stratil-nelze-se-zachovat.
Komentář Jany Kalinové na http://www.exonline.cz/clanok/9580/vaclav-stratil.
■
Podnětem k obrazům vystaveným na Nelze se zachovat byla otázka, jak v současné době namalovat abstraktní obraz. — Dějiny umění představují souvislou řadu všemožných obrazů, na jejímž úplném konci je bod nazývaný současnost. Umělec žijící v současnosti se nemůže vyhnout tušení či vědomí, že čerpá z minulosti, cituje, parafrázuje, dělá retro. Zjišťuje, že jeho práce je v jistém smyslu dopředu interpretována. — Jak by bylo možné malovat obrazy, které se tomuto zjištění vzpírají? Jak se lze vzpírat, pakliže prostředky mají zůstat tradiční (olej na plátně)? Jak se při tomto pokusu navodit dojem, že nejde o trucovitý odpor, ale o cestu, jak se v obrazech vrátit k silné, působivé výtvarné formě. — Při těchto úvahách vzniká prostor pro malířskou abstrakci. Stratilova řešení abstraktní malby vycházejí z pojmu „post-entropie", který razí svůj pohled na umění i na civilizaci. Jeho obsah je pohyblivý (náladový), aby odpovídal stavu rozmělnění a mizení záchytných bodů. Kategorie, do kterých členíme skutečnost a nebo třídíme umění, se postupně rozpouštějí. Jsou nahrazovány neurčitostí, beztvarostí a otupením významů. Avšak tato amorfnost také umožňuje poddat se smyslovým zážitkům. Je do dekadence obrácená naruby. — Podobu pláten často s určují vitální traktace monochromních ploch. Diváky může překvapit jejich „blátivý“ charakter. V některých se objevují drobné fragmenty textů. Obrazům ale nedominují, obraz nekomentují, ani nevysvětlují. Fungují spíš jako specifický vizuální prvek – tag. — Až na jednu výjimku vznikly obrazy kvůli výstavě Nelze se zachovat. Václav Stratil se k nezobrazivé malbě dostal už u slavných tušových kreseb z 80. let nebo u obrazů z reflexních samolepicích pásek z následujícího desetiletí. Vrátil se k nim opět v roce 2003, kdy po mnoholeté pauze začal znovu malovat. Pouze málo z těchto abstraktních obrazů bylo někdy vystaveno. — Jiří Ptáček