Life On Other Planets. Animace, 14 min., 2006 — Copyright © Murky St. Production.
Bakalářská práce Pavla Švece, jaro 2006.
■
Scénář, střih, režie: Powl — Kamera, animace: Marek Kočvera — Hudba: Michal Mariánek
Zvukový design, ruchy: Ladislav Železný — Obrazová supervize, postprodukce: Filip Cenek
Vypravěč: Stephen Hawking — České titulky a překlad: Pavel Švec
■
„Pokud lék pomáhá, neptáme se, odkud pochází.“ (Pavel Ryška v oponentském posudku k filmu Pavla Švece) /// „Pokud lék nezabírá, necháme si předepsat jiný,“ řekl bych. A na to, že nás nelze vyléčit, vždycky myslíme až nakonec. Člověk se snaží zachovat co nejdéle, i když vlastně moc neví k čemu, a lidé si přejí dlouhý život, jako by šlo o nějaké důležité vítězství. Hltáme příběhy z nemocnic a válčišť, protože tam se to často obrací naruby, ale většinou si říkáme: „Hrůza. Co bych dělal já, kdyby...“ Naštěstí pud sebezáchovy překoná všechna tázání a nad rakvemi devadesátiletých stařečků se většinou přistihneme u tichého doznání „Požehnaný věk“. — K filmu Pavla Švece (nar. 1980) Life on other planets by se měli vyjadřovat spíš filmoví kritici, ale protože to je první film studenta výtvarné školy (FaVU Brno, intermediální ateliér Václava Stratila), probíhá to trochu jinak. — Hlavními postavami precizně animovaného snímku jsou Oči, tedy vlastně Pan a Paní Oko, takoví Residents v papučích, a spolu s nimi Hlas, vlastně Stephen Hawking. Zatímco Oči sledují telku, a když už to jinak nejde, odskočí vykonat potřebu, Hawking obřadně, jak jen to jeho strojový hlas dovolí, pronáší ty vůbec neskeptičtější pravdy o omezenosti lidského poznání. Jestli tohle má být život na jiné planetě, je sakramentsky podobný našemu. Že by se životy ve vesmíru mezi sebou navzájem připomínaly? Už dlouho máme radary obrácené do kosmu, fotíme pouště cizích planet a někteří třeba vyhazují do vzduchu hrnce, aby předložili důkaz, že Oni nás navštěvují. A někteří vědci upozorňují, že pátrání po mimozemských formách života omezujeme jen na ty, které jako „formy života“ budeme schopni pochopit. Teď si představte, že bychom na nějaké narazili a zjistili, že jsou stejné jako ty naše: Vesmířané ví jen to, co my, a prožívají jen to, co my. Nebylo by to zklamání? — Hawking škrábe klíčem do ochranného laku lidských iluzí, jež za běžných okolností zpomaluje průběh duševní koroze. Naštěstí je jen dalším falešným prorokem a jeho promluvy trpí stejnými neduhy jako lidstvo, pro které/proti kterému káže. Zpochybněné pravdy zas nahrazuje novými pravdami. — Pro všechny, kdo budou procházet archivy, aby zjistili, proč to s námi Hawking myslí tak dobře/zle, několik upozornění: 1. Nemá to cenu, nenajdete to. / 2. Nakoukněte do Knih neklidu od Fernanda Pessoa. / 3. Uvědomte si, že za všechno může Švec, sugestivní dj těch nejbezvýchodnějších vizí, co si na sebe lidstvo vymyslelo. — Jiří Ptáček (Umělec 3/2006)