Markéta Mandelíková: Ze rtů cizí ženy. (+ Vojtěch Vaněk & Filip Cenek j.h.)
5.6. – 31.7.2008, vernisáž ve středu 4.6. v 18 hodin. Zahraje Šácholan.
Galerie mladých, Brněnské kulturní centrum. Kurátor Jan Zálešák.
■
Nevidím žádný jednoduchý způsob, jak se vztahovat k tomu, co se děje v obrazech Markéty Mandelíkové (1977). Snad nejlépe je rozumět jim jako samomluvě – uvědomované, stále se snažící dospět k dialogu. V této samomluvě, točící se v kruhu, se postupně vynořují myšlenky a obrazy... a většina z nich odstředivou silou kroužící mysli zase zmizí za horizontem vědomí. — Ve své nejčerstvější práci se autorka pokusila vystoupit z kruhu, do nějž se někdy uzavírá práce s obrazem. Delegovala svůj jazyk na „cizí ženu“. Nechala mluvit ji. Tím, jak se Mandelíková dostává až na hranici dokumentu, mění svůj pohled z onoho cyklického, který je jí vlastní, na přímý, najednou velmi jasně definující, kdo kde stojí. — Toto „narovnání pohledu“ je na výstavě zproblematizováno postprodukčním vstupem Filipa Cenka a Vojtěcha Vaňka. To je druhý stupeň, v němž se autorka vzdává svého jazyka. Ovšem s nadějí na dialog – na uzavření kruhu, který předtím sama doplnila (nebo jen na jinou rovinu samomluvy, sdílené více aktéry). — Jan Zálešák (text k výstavě)