Transavantgarda (ital. la transavanguardia); označení pro heterogenní mezinárodní výtvarnou tendenci 70. a 80. let minulého století, jež místo stylové a poetické vyhraněnosti a konceptuální orientace poválečných avantgard (◄) nabídla synkretickou, eklektickou, polystylovou a historizující estetiku, revitalizující tradiční výtvarnická média, žánry a zobrazovací postupy. Původcem termínu je Achille Bonito Oliva (1939); prefixem “trans” chtěl vyjádřit dobové transverzální pohyby v euro-americkém výtvarném myšlení, ne-negující sice výdobytky avantgard (◄), ovšem nomádským způsobem je aktualizující a revidující v multikulturních kontextech nastupující globální kultury. Transavantgardní umělci odmítli elitářské experimenty modernistů a setřeli zbývající rozdíly mezi vysokou a nízkou kulturou. Abstraktní a neosobní nahradili konkrétním a individuálním, místo destrukce začali uplatňovat dekonstrukci (◄). Prostřednictvím nové figurace a neoexpresionismu aktivizovali flexibilitu jazyka a heretickým zacházením se symboly nejrozmanitější provenience rozehráli hru diferencí (◄), citací a perzifláží. S odstupem času se relace „avantgarda (◄) – transavantgarda” v mnohých aspektech jeví podobná zaužívanější relaci „moderna (◄) – postmoderna (◄)”.

Doplňující informace:
Oliva, Achille Bonito: Transavantgarde International. Giancarlo Politi Editore, Miláno 1982.