Technické obrazy (něm. technischen Bilder); označení pro obrazy vytvořené přístroji. Filozoficko-estetickou diskusi o technických obrazech zahájil nepřímo Walter Benjamin (1892 – 1940) v stati Umělecké dílo v době mechanické reprodukovatelnosti (Das Kunstwerk im Zeitalter Seiner Technischen Reproduzierbarkeit, 1936; česky 1979), kde se zamyslel nad ztrátou jediného originálu u technicky reprodukovaných uměleckých děl (fotografie, film) a důsledky jeho rozptýlení do množstva kvalitativně identických kopií pro estetickou účinnost díla. Benjamin upozorňuje, že technické umělecké obrazy oslabují anebo dokonce zabíjejí auru (◄) a jedinečné bytí díla, jakými disponují originály, schopné generovat v příjemcích estetické reakce právě díky neopakovatelným okolnostem vnímání nepřenosných a nereprodukovatelných vlastností originálu. Důslednou teorii technických obrazů rozpracoval Vilém Flusser (1920 – 1991) ve svých četných textech o technoimaginaci (►) a fotografii z 80. let minulého století. V práci Za filosofii fotografie (Für eine Philosophie der Fotografie, 1983; česky 1994) pojednal technické obrazy ontologicky jako pojmové abstrakce 3. stupně (abstrahující z textů ►), kterým předcházely tradiční obrazy (abstrahující z konkrétního světa) a (►) texty (abstrahující z tradičních obrazů), i historicky jako posthistorické reprezentace. Zde také definoval technické obrazy jako „obrazy vyrobené přístroji,“ jako „zakódované pojmy“. Upozorňuje, že na rozdíl od tradičních obrazů, jejichž symbolismus je výsledkem lidské imaginace, technické obrazy, jakožto „metakódy textů (►)“, jsou symptomy, co podstatně komplikuje jejich dešifrování a interpretaci. Přesto však neupírá technickým obrazům auru (◄); také působí na své diváky magicky, svádí je, je to však „posthistorická magie druhého stupně“, jelikož má diváky vysvobodit z pojmového myšlení a dodat textům (►) magický prvek, o který kdysi texty (►) připravily obrazy. V kontextech postmoderní (◄) situace a technoimaginace (►) pojednali technické obrazy také myslitelé Jean-François Lyotard (1924 – 1998), Paul Virilio (nar. 1932) a zejména Jean Baudrillard (1929 – 2007) ve své teorii simulaker (◄).

Doplňující informace:
Benjamin, Walter: Umělecké dílo v době mechanické reprodukovatelnosti. In: Benjamin, W., „Dílo a jeho zdroj,“ Odeon, Praha 1979, s. 18-34. (přel. Věra Saudková)
Flusser, Vilém: Za filosofii fotografie. Hynek, Praha 1994. (přel. Božena a Josef Kosekovi)
Flusser, Vilém: Moc obrazu. Výtvarné umění 3-4, Praha 1996. (přel. Jiří Fiala)