Svět umění (angl. artworld); kategorie jež sehrála důležitou roli při konstituování institucionální teorie umění (◄). Do estetického a uměnovědného diskursu ji vnesl Arthur C. Danto (nar. 1924) v stejnojmenné eseji, poprvé uveřejněné v The Journal of Philosophy v r. 1964. Danto uvedenou kategorii zavedl v snaze najít rozlišovací kriteria mezi uměleckými díly a objekty, jež se na ně podobají (anebo jsou dokonce od nich na pohled neodlišitelné) a přitom uměleckými díly nejsou. Na umělecké díla je podle něho povyšuje teorie, která je z díla neidentifikovatelná smyslovým vnímáním, ale právě ona umožňuje existenci umění a světa umění. Ačkoli Danto svou koncepci umělecké teorie blíže nevysvětlil, pojmem „svět umění” poukázal na komplexní síť neviditelných vztahů a kontextů, v nichž některé objekty získávají status uměleckého díla. Sám pojem se později stal součástí argumentační výbavy některých teorií snažících se reflektovat radikální změny v reprezentaci, k nimž v umění 20. století došlo. Převzal jej zejména George Dickie (nar. 1926), který z něj ve své institucionální teorii umění (◄) učinil systémovou bázi nezbytnou pro zhodnocování přírodních objektů i lidských výtvorů (artefaktů) kandidujících na status uměleckých děl. Tvoří ji nejenom autoři, přímí prezentátoři a příjemci uměleckých děl, ale též doplňující role nezbytné pro prezentaci a komunikaci těchto děl – producenti, manažeři, exekutiva uměleckých stánků, obchodníci s uměním atd. Dickie, navzdory tomu, že svět umění pojal jako neformální instituci a praktiku, nejdříve jej charakterizoval obvyklými pojmy formálních institucí, což mu vytknuli Monroe C. Beardsley (1915 – 1985) a Richard Wollheim (1923 – 2003), a s jeho chápáním se neztotožnil ani Danto. Posléze byl proto donucen své vymezení světa umění propracovat a rozšířit o pojem „systém světa umění”. Dickieho finální definice světa umění zní následovně: „Svět umění je totalita všech systémů světa umění. Systém světa umění je rámec pro prezentaci uměleckého díla umělcem publiku světa umění.” (Dickie 1984)
S odlišným chápáním světa umění přišel Howard S. Becker (nar. 1928) v práci Art Worlds (Světy umění, 1984). V tradici tzv. chicagské školy předložil mikro-sociologickou deskripci sítě aktérů kooperujících na produkování umění. Svět umění je mu analytickým rámcem vydělujícím relativně autonomní segment sociální reality, který nicméně není institucí (◄) určenou k statusovými proměnám. Světy umění rostou kolem určité formy produkce a aktérů, jež ji podporují. Beckerova práce chce odhalit podmínky a formy kooperace, ukázat umění z perspektivy „sociologii profese”: přes analýzu interakcí aktérů v různých pozicích, organizační a sociální podmínky. Umění je sice produkováno kolektivně, nicméně Becker rozlišuje škálu aktérů od ústředních po okrajové, přičemž do světa umění řadí i publikum. Neujde tu výtce (Bourdieu 1993), že redukuje činitele produkce na aktuální populaci a opomíjí historii (tomuto mikrosvětu vepsanou); zde nachází Bourdieu shodu spíše s Dantem. Beckerův svět umění je neformální: není nikým ustaven ani vybaven kompetencemi: konstituován je právě jen probíhajícími interakcemi lidí; nemá jasné hranice - nelze říci, kdo do něj patří; Becker odmítá striktní odlišení umění od řemesla, komerce, lidového umění (či pouhé pomatenosti); nepřehlíží však urputnost, s níž tento sociální svět chce vést a držet hranice; je to specifický rys jejž je třeba zahrnout do popisu. Beckerova starší práce Outsiders. Studies in Sociology of Deviance. (1963) pokládala základy tzv. teorie labellingu (spolu s K. T. Eriksonem a J. I. Kitsusem). Důrazem na dopady „sociálního označení” (pro vymezení deviantního jednání) představuje labelling paralelu principu institucionální teorie umění (◄).

Doplňující informace:
Danto, Arthur C.: The Artworld. In: The Journal of Philosophy, 61 (1964), s. 571-84.
Danto, Arthur C.: The Artworld. In: Alperson, P. (ed.) „The Philosophy of the Visual Arts,“ Oxford UP, New York/Oxford 1992, s. 426-43.
Danto, Arthur C.: Svet umenia. In: Profil súčasného výtvarného umenia 4/2000, Bratislava, s. 111-113 (přel. Jozef Cseres)
Dickie, George: The Art Circle: A Theory of Art. Haven Publication, New York 1984.
Dickie, George: The Institutional Theory of Art. In: Carroll, N. (ed.), „Theories of Art Today,“ The University of Wisconsin Press, Madison, 2000, s. 93- 108.
Becker, Howard S.: Art Worlds.
Thornton, Sarah: Seven Days in the Art World.