Jan Žalio: Shock wave. 10–22/11 2010, Galerie G99, Dům pánů z Kunštátu, Dům umění města Brna
Výstava objektů animace a rozanimovaných kreseb bývalého ošetřovatele, zahradníka, restaurátora památek a udržbáře jednoho skotského hotelu.
Kurátoři a architektonické řešení výstavy, záznam: Filip Cenek a Tereza Sochorová. Produkce: Barbora Šedivá.

Pozvánka, info: http://intermedia.ffa.vutbr.cz/shockwave, http://thefreedictionary.com/wave, http://newnew.cz
■
Shock wave je plocha nespojitosti, vyznačující se náhlou, diskrétní změnou vlastností prostředí, v němž se šíří. Vzniká např. tehdy, když se věc nebo porucha pohybují prostředím větší rychlostí, než se o tom mohou v daném prostředí pohybovat informace. Médium v blízkosti poruchy pak nestihne reagovat a „uhnout z cesty“. — Shock wave, tak jako každá vlna, nese energii. Důležité je, že ji nese středem média, ve kterém se pohybuje, nezáludně, a že má nelineární a neopakovaný charakter. I když stojíme přátelsky a blízko (její energie se ztrácí relativně rychle se vzdáleností), překvapí intenzitou. — Častým způsobem jejího vzniku je zostřování obyčejných vln. Na hlubokém moři má vlna výšku několik centimetrů, při pobřeží se zostřováním (samofokusací) zvedá až do výšky našich očí. Mít moře v očích znamená stát na anglickém pobřeží se zahradníkem nechávajícím místo pro přátelství, které by ve francouzské zahradě nevyrostlo. Obyčejná práce, obyčejné přátelství. Tiše pěstovaný humor, bouřky jen nárazově. Oživujeme, animujeme; na nic nečekáme, hodinky nosíme namísto bubnu. (…) He gave us a cheery shock wave. Zamával, odříkal domácí haiku o zajíci s uchem netopýra, soustředěně jako každodenní terapii, která rozmačká i kámen (litotripse). Dobrodružství, za které mu děkujeme. — F/T

P. S.: Mít moře v očích je i leknutí Pandy Joši v okně našeho ateliéru v noci po vernisáži.