Re-edit / Spojka / Re-animace. Pásmo krátkých filmů ve třech kapitolách, 1998–2003, 60 min.

Febiofest 2004: Palace Cinemas, Slovanský dům, sál 9, Praha; 21. ledna 2004 v 17:15
Ozvěny Febiofestu 2004: Experimentální studio, Liberec; 5. února 2004 ve 20:00

1. Re-edit (18 min.): Zdeněk Mezihorák / Filip Cenek
2. Spojka (25 min.): Antonín Koutný / Prokop Holoubek
3. Re-animace (17 min.): Filip Cenek / Magdalena Hrubá / Jiří Havlíček
■
RE-EDIT. Otec, který si zřejmě také liboval v náměsíčné konverzaci, odpověděl: „Pošeptej mi to, miláčku!“ — Ale ona nic nepošeptala (tyhle děti nikdy neudělaly, oč byly požádány), ale řekla pěkně nahlas: „Jistě, že ne! Všichni přece vědí, po čem Dolly touží!“ — A malá Dolly pokrčila rameny a pravila s roztomilou nedůtklivostí: „Ale tati, jenom si ze mě neutahuj! Víš přece, že za družičku nikomu nepůjdu!“ — „A Dolly bude čtvrtá,“ zněla otcova slabomyslná odpověď. — Tu se číslo tři chopilo vesla. ——— SPOJKA. „Bylas jednou jedna myš a krokodýl a muž a koza a lev.“ (...) — „A myš našla botu a myslela, že je to pastička na myši. Tudíž vlezla dovnitř a zůstala tam.“ Nikdy předtím jsem neslyšel, aby všechny dramatis personae vkráčely do děje v takové hojnosti, tak překotně a tak zbrkle. ——— RE-ANIMACE. („Nikdy nedáváme víc než tři kusy,“ vysvětlila mi Sylvie šeptem), ... Ale Bruno už se neobjevil, dokud nenastal čas k vyprávění Pohádky. — (z knihy Carroll Lewis: Sylvie a Bruno; str. 198, 206 a 208)