Pětadvacet století se západní vědění snažilo svět nazírat. Mýlilo se, když se domnívalo, že svět je k pozorování. Je k poslouchání. Není čitelný, nýbrž slyšitelný. Naše věda toužila monitorovat, měřit, abstrahovat a kastrovat význam, zapomínajíc, že život je plný hluku a tichá je jenom smrt: pracovního hluku, hluku člověka i hluku zvířete. Hluk kupoval, prodával anebo zakazoval. Bez hluku se neděje nic podstatného.