Fyzická estetika (angl. physical aesthetics); pojem, kterým kanadský vizuální a zvukový umělec Don Ritter (nar. 1959) v 90. letech 20. století teoreticky zastřešil své úsilí vytvářet interaktivní umělecká díla generující v příjemci nejenom konceptuální (►) a emocionální ale též fyzické zážitky. Šlo o záměrnou reakci na přílišnou konceptualizaci umělecké tvorby a na aktuální kulturní situaci v postindustriální společnosti, kdy je stále víc nových uměleckých díl produkováno a konzumováno prostřednictvím technologických reprezentací – technických obrazů (►) a zvukových anebo audiovizuálních medií. Ritter namísto interakce s dílem přes omezující a odcizující přídavné technické zařízení (myš počítače, dotekový displej obrazovky, přilba nebo rukavice VR, atd.) nabízí příjemci neomezený přístup k dílu, s kterým komunikuje výlučně svými pohyby, gesty, slovy či zvuky. Snažíc se zaangažovat do procesu interaktivní umělecké komunikace celé tělo a veškerou smyslovost příjemce, vytváří instalace a environmenty (◄), do nichž příjemce fyzicky vstupuje a svou aktivní přítomností v nich ovlivňuje vizuální, zvukovou anebo audiovizuální strukturu interaktivního díla. Jeho díla jsou navyše schopny pojmout a poskytnout zážitek více lidem najednou, proto je autor nazývá neomezenými (angl. unencumbered). Na podobných komunikačních principech jsou založeny též Ritterovy performance (►), v nichž jeho video-obrazy reagují v reálném čase na zvuky anebo pohyby živých hudebníků, básníků anebo performerů.

Doplňující informace:
Don Ritter: My Finger's Getting Tired: Unencumbered Interactive Installations for the Entire Body (1998).
Jozef Cseres – Don Ritter: „Neinteraktívne umenie je mŕtve.” In: Profil súčasného výtvarného umenia 4/2000, Bratislava, s. 52-55.
Jozef Cseres – Don Ritter: Sound-art and Interactivity (2004).