Previous | Image 13 of 16 | Next

Foto: Teri Varhol

V 15.18 přišla zapisovatelka do ticha tak tichého, až se musela zeptat, zda se neděje něco smutečního. VojtaM odpověděl, že ne, že si povídají. Ale nikdo nemluvil. Blikající zářivka doblikala, tak nehlučí ani ta. Nevíme, zda je to práce Zbyňka či nevole zářivky nadále blikat, možná už ji to nebavilo, ale všichni jsme rádi: To byla ale hrozná morseovka, říká Václav.
Po směru hodinových ručiček od Dědova trůnu sedí PetraH, MartinaK, AnetaO+1, Romana, MartinZ, VojtaP, FilipC, který přišel zkušeně také pozdě — o celých 40 minut, VojtaM, PetrŠ, BenjaminS.
Dneska je opravdu ticho. Nepatřičný ššepot, který zní z ússt Filipa a VojtyM, jenž sspekulují, zda v cracku je nebo není viruss a vir nebo dřevěný kůň. Filip tvrdí, že sse jenom tak tváří. A my už víme, že Filip i když mluví, tak je ticho.
15.28 Přichází Teri a hlásí, že Anička je ve vlaku, že dorazí později. Ale to už tu asi nikdo nebudeme, bohužel.

Teri má problém s úřady. Tvrdí vehementně, že si tam na ni zasedli. Jméno Teri podle úřednic neexistuje, leda že by byla Terry. A Varhol pro holku taky nejde, snad projde Varholová, to se jí ale nelíbí, neboť nakonec by skončila jako Terry Varholová. Vojta kontruje, že Johana taky není Mertová a Teri na to, že to je tou zatracenou svatbou. Tak hledáme na internetu nějakého ženicha, aby si mohla vzít jeho nepřechýlené jméno, což už zase jako jde. Samozřejmě se počítá s řádnou předmanželskou smlouvou a následným rozvodem. Jde jen o jméno. To je koneckonců ještě docela morální, když vezmeme v potaz, že mnoho lidí se bere jen pro peníze nebo aby se vyhnuli verbování. Nemáme proti tomu tedy žádných námitek. Na lide.cz jsme našli jednoho Romana Varhola, co byl očividně už v chomoutu, ale ještě má mladšího bratra Emanuela, který — kdyby se dva tři roky počkalo, než bude plnoletý — by byl vhodný k sňatku. Pak tu je ještě jistý Vladimír, který dokonce fotí(!), i když jenom housenky a západy slunce. Teri se nejvíce zamlouval Michael Varhol, americký filmař, který má na svědomí film o člověku, který se jmenuje Pee-wee Herman. Ehm.
Pak se ozve Děda: Můj tatínek se narodil jako Václav Dostál, poslední z patnácti dětí, ale pak ho v šesti letech adoptovali strejda s tetičkou, co neměli děti. A ti se jmenovali Stratilovi. A tatínek vždycky říkával — no od té doby jsme popletení.
VojtaM: Lidi z FaVU píšou stratit a ne ztratit.
Děda: A myslíš jako že to dělají schválně nebo to neví?
VojtaM: No určitě to neví.

PetrŠ je ostříhán, říká, že to dělá jednou za tři měsíce, to máme zase znova až 9. 6. 2011. A to si zkontrolujeme. Na Helfštýně v květnu se učeše jako páže. Vlasy do čela, bude k nepoznání. Nakonec doopravdy přišla i Anička.

Nastává na chvíli ticho a v tom má VojtaM spásný nápad. Ptá se jestli jsme viděli Klodovou v telce a všichni zamítavě vrtí hlavou, ale s dychtivým pohledem v třpytivých očích žadoní, zda bychom se mohli podívat: sledujeme tedy Lenku Klodovou u Krause, jak probírají Ženin. Pak si ještě kdosi vzpomene na Veroniku Bromovou u Karla Šípa. Ten se jí ptá, kde na to chodí. Chvíli není ani trochu ticho, zní z nich smích, z mých sníh. Chtěli jsme se ještě podívat na Michala Gabriela u Ebena na plovárně, jenže ledažebyne.

VojtaP podepisuje žádost o prodloužení pobytu. Novinkou je, že musí být vyhotoveny ve dvou kopiích. Já tvrdím, že to je vrcholně neekologické, s čímž souhlasí i Filip a Teri a nakonec všichni souhlasně mručí. Budeme to muset sdělit panu děkanovi. Dva papíry, když stačí jen jeden, no toto!

Filip dostal od spořitelny kapesní nůž. Vůbec mu nepřipadá divné, že mu tím pojišťovna něco chce naznačit. Říkám mu, že to je poslední varování a že by si měl dát pozor. Pak zvoní slavná melodie Václava Stratila.

(Ano? Ehh nazdar, nazdar...
Já jsem teďka ve škole a pak jdu do kina Art, tam je nějaká vernisáž.
No to je na šest.
Mhmmm...
Jo.
Jo, jsem.
Kolik je teď hodin?
Mhmm, mhmm a jsi v Brně?
Jo, jo, jo. Jo, jo, počkej Petře, ale tys mi nic neposlal.
Jo?
Jo, tak to se teda musím na to podívat, Tereza mi říkala, že tam furt nic není.
No tak to je divný... tak... to... tak..
No, tak... tak to já se jí zeptám na to, to je nějaký divný.
Tak mi brnkni ještě.
Anó. Čau.)

Přišla Marie a Markétka, co si stěžuje, že na multimediích nikdo nepije. Že na výletu vypila láhev úplně sama. Na to jí ….. odvětí, že asi měla zrovna smůlu, že ….. pije dost, ale ten tam zrovna nebyl.
S příchodem nového tajemníka se dějí věci. Kupříkladu se uvolnil nový nouzový východ, který byl zabarikádován stolem, což je sice chvályhodné, ale poněkud bizarní, neboť jsou to dveře hned vedle těch hlavních vchodových. To by mne zajímalo, koho by napadlo utíkat před katastrofou něčím, co léta funguje jako stěna převlečená za dveře.

zapis-316