Stala se hrozná věc. Vlastně hned dvě. Poslední zápis schůzky ze dne 6. října se zapisovatelce ztratil. A dnes, 13. října, vůbec nepřišla na schůzku. Jsou tedy dvě možnosti: psát, co se stalo a nestalo, nebo lhát, že se nic nestalo.

Možnost prvá:

– v případě minulé schůzky využívá matné vzpomínky:

č. 316 – 6. října 2010

Děda slaví narozeniny. Johanka: »Dědy, kolik ti je let?« Děda ukáže na prstech šest a desetkrát s nimi zamává v prostoru. »Nemáte někdo kudlu?« zeptá se. Sice ji nechce na bandity, nýbrž na čokodort, ale to je také hezké. Je tu Matúš, jeden nehet má modrý a druhý černý. Zbytek přírodní. Je tu také Benjamin, Anička a Martina. Někdo donesl marcipánové zlaté hovínko a milku a Texa dědu podarovala krabicí zákusků. Kolouch se dostavil jen na krátko, neboť lačně vyčkával na svou vlastní oslavu téhož večera v místě, jehož jméno nesmíme vyslovit. Pak přišel i pan návštěva Daniel od Rittsteina, který dlouho vyprávěl o svém rozhodnutí zanevřít na umění a zavřít se ke včelám či k jiné -doslova- bohulibé činnosti. To my se ale na škole včelařině neučíme, tak nevím.

Jinak koho by to zajímalo, tak první téma ku práci je Noční překvapení s podtitulem To zas bude malér (nebo tak něco, zde jsou vzpomínky opravdu matné). Ježto je děda ve velice zenovém rozpoložení, objevují se tzv. patnáctiminutovky – chvíle, kdy je ticho třeba i patnáct minut. Lze slyšet jen funění a vyfukování cigaretového kouře, občas se někdo odhodlá odolat hladu hlodáním zákusků. VerčaS je čas od času naruší, neboť chce ticho zahnat a vypráví spoustu veselých příhod. Pak pouští své video gejšina Harakiri v obchodním domě. Harakikiriký.

– v případě dnešní schůzky využívá čirou fabulaci založenou na předchozí zkušenosti z ateliérových schůzek aneb Jak to tam tak asi mohlo vypadat? Je to zároveň zapisovatelčina zkouška, zda dokáže dostatečně věrohodně šálit.

č. 316 – 13. října 2010

Nepřišel VojtaV (v divadle), FilipC (ve Vídni), JohanaM (v Krumlově) a PetraH (v utajení). Asi se neříká. Probírá se Budapešť, neboť v pátek, to jest za dva dny, přijíždí deset až dvanáct Maďarů, kteří potřebují někde spát. Všichni doufají, že mají spacáky. Kolouchovi psal Gábor, že určitě přijede. Děda přikyvuje. Jozef Cseres se zlobí, že nejsme nachystaní. MarkétkaC si povídá s Johankou o důležitých věcech - ne, vlastně Johana zde není. Takže Markétka ty důležité věci říká PetroviŠ, který nikoho neubytuje, neboť bude sedět u voleb. Jejich výstava se bude jmenovat 0 km a jsme zvědaví. Jo a někdo by měl být o víkendu ve škole, aby nebyli Maďaři tak ztracení. Na minulé schůzce se o to přihlásil Matúš, ale kdo ví, kde je mu konec, protože nepřišel. Teri tu také není.

VojtaD slíbil, že vyrobí podobný seznam galerií a restaurací, jako dali oni nám, ale udělá ho dvakrát delší. Také se usneslo, že vzdálenosti, které budou muset překonávat, budou dvakrát delší než ty, které jsme překonávali my - Kolouch sice navrhuje napsat na seznam Daguerre a Spolek jako kulturní využití a stravovací středisko, ale my víme, že je musíme poslat na oběd do Bystrce a na pivo do Židenic. Pěšky. Lázně turecké nemáme, ale můžou se jít vykoupat se na Kraví horu. Tak jest.

Možnost druhá:

6. října schůzka nebyla. 13. října schůzka nebyla.

zapis-316