Previous | Image 1 of 13 | Next

Je tu: Václav, Anička, Petra, Matúš, Martin, Teri, VojtaF, VojtaD, VojtaP, Petr, Martina, Alberto Peces Pérez-Gruesco, Elena Pérez Gómez.

Máme dva stážisty ze Španělska! Tenemos dos pasantes de España! A také Vojtové k nám míří v pluku, V. Petřík z multimédií je už snad pátý. Uvidíme, co ukáže. Vyprávím zážitek z Olomouce, kdy jsem úplně sama v temném průchodu přes půl hodiny uprostřed noci rokovala s bezdomovcem Ivošem o tom, jaká je venku zima a že mu někdo ukradl bundu, když spal. Proto prý už spí jenom čtyři hodiny denně a jinak pochoduje po Olomouci, protože jinak vám ty svině ukradnou všechno, říkal. A taky říkal, že pojede do Zlína na operaci očí. Petr Šprincl se ptal, jestli je náhodou neměl úplně bílé a já říkám, že náhodou jo. On na to, že je v Olomouci slavný, že se mu říká Satan a mívá s sebou magneťák (teď ho teda ale neměl, asi mu ho ukradli). Prý taky kdysi v sedmdesátkách seděl za bestiální vraždu. Já budu doufat, že to je fáma, mně se zdál milý a uvařila jsem mu pak čaj do láhve od vína.

Filip čte své poznámky z debaty komise z klauzur; každému, co si zaslouží. Podle komise: někdo působí arogantně, někdo má zastánce i odpůrce, někdo spoléhá na krásu celku, která zakryje nedokonalost jednotlivých částí, někdo nemá rád čísi humor, o někom se neví, co si myslet, někdo je katastrofa a zároveň super, něco je dobré, ale jestli to není schválně, tak to je špatné, někdo je asi prvoplánový, ale dá se to číst i jinak, někdo se neumí chovat, někdo se vyrovnává s trendy, někdo měl dobrou performance a ani o tom neví.

Václav říká: Mně se to líbilo. Pak přišel Martin Jabůrek a zval na nedělní vernisáž v Mezzaninu.

Anička navrhuje vyjarnění ateliéru. Já jsem pro zakoupení opravdických travních koberců. Teri navrhuje, že bychom tu pak mohli hrát golf, Václav říká, že by to zas mohl být fotbal. To mi připomíná ten bizarrní nápad s názvem "Sportovní den FaVU", který (tuším) vznikl někde na videu a který snad nikdo nebral úplně vážně. Ve změti protestů a pošklebků (zatímco zjišťuju ceny trávníku za metr čtvereční) slyším: Hele dva dny jo a chcípne to. To se musí zalejvat ne. Bude tu děsný mokro. Dyť by to bylo hnedka celý vod barev. (Na to odpovídám, že už by se v ateliéru samozřejmě nepracovalo, nýbrž pouze odpočívalo, to dá rozum, takový drahý špás. Václav pak ještě dodal, že jsme na strop mohli udělat nebe i s opravdickými mraky. Prostě oáza.) Filip se pak ptá, proč nedám trávník do č. 219, že to by snad finančně šlo zvládnout.
Tak aspoň umělý trávník! Nemusí se kropit a cenově je o dost příznivější, nejlevnější model ECOLO za 58 Kč/m². Vojta Donát je při mně a vybírá se mnou dezén. Navrhuje se červená barva trávy. Nebo elegantní trávníček pro tenisové kurty s kratším monofilním vláknem.

Stahuji informační brožuru dodávající firmy a zjišťuji:

• na trávníku je zákaz kouření a odhazování nedopalků
• zákaz vstupu psům
• zákaz vstupu na plochu se žvýkačkou a se sladkými nápoji
• zákaz vjezdu na plochu na motorce

Z dosavadních zkušeností (a za nesouhlasného mručení pléna) odhaduji, že my na intermédiích nemůžeme dodržet ani jeden z těchto bodů (včetně posledního), tak je jasné, že umělý trávník mít nemůžeme. Spravím si náladu, až když Václav pro jednu kapelu vysekne nový [pi:s] Láska.

(Fotografická dokumentace: Teri Varhol, samozřejmě.)

zapis-316