Abjekce (fr. i angl. abjection); složitý psychologický, filozofický a lingvistický pojem, který rozvinula Julia Kristeva (nar. 1941) ve své knize Pouvoirs de l’horreur. Essai sur l’abjection (Moci hrůzy. Esej o abjekci, 1980). Pojem „abjekce” významově pokrývá stav degradace, zavrhnutí, ponížení a filozoficky jej lze situovat mezi pojmy objektu a subjektu, do prostoru kde kolabují symbolické řády a konvenční významy. Současná kritická teorie jej často používá na vyjádření rozporuplných a významově nejednoznačných stavů společensky marginalizovaných a diskriminovaných skupin (lidí jiné rasové či etnické příslušnosti, asociálů, gayů a lesbiček, hendikepovaných lidí a pod.). Od 90. let se pojmem abject art začala označovat heterogenní tendence ve vizuálním zobrazovaní, pro kterou jsou charakteristické zejména rozmanité odkazy na lidské tělo a jeho části prostřednictvím jeho deformací a nepřiměřených stylizací, reprezentovaných reálně, virtuálně i konceptuálně (►), s cílem vzbudit v divácích pocity odporu, hnusu, pohoršení, soucitu apod. Žánrově vhodnou půdou pro uplatnění principu abjekce se stalo zejména umění performance (►) a těla. Rozmach uvedené tendence přiměl estetiky pojmout abjekci jako aktuální estetickou kategorii. Abjektové umění má často rasový a rodový podtext, pracuje též s politickými kontexty.

Doplňující informace:
Kristeva, Julia: Pouvoirs de l’horreur. Essai sur l’abjection. Paríž, Éditions du Seuil, 1980.
Kristeva, Julia: Powers of Horror. An Essay on Abjection. New York, Columbia University Press, 1982.
http://www.kristeva.fr/abjection.html.