Máme hromadu práce.

_de material: Nabíječka ke kameře ještě není, ale bude. Z nebe nám do klína spadl analogový fotoaparát v plyšové kabelce, můžeme-li za nebe považovat kabinet pana Stratila. O tom však nepochybuje nikdo, kdo tam jednou byl. Aparát si briskně vypůjčila Markétka (nebyla spokojena s kabelkou, a tak by mohla nějakou ušít, do příště).
_de presenc: Kdo nepřišel na schůzku je nyní tajné, ale jakoby nebyl. V atelieruIN jsou v oblibě návštěvy z řad budoucích studentů a dnes to je Petr Šprincl a Tereza Rullerová (slečna Rullerová ukázala animace ufonů na toaletách, spousta krve). Intermediální atmospheru je možno nasávat zcela dle libosti. Od kosti.
_dislokace: Ve věži (č. 415) letos bude pracovat Markétka. Zatím usilovně ošpachtičkovává červenou barvu, která se jí vůbec nelíbí (víc než plyš). Studenti torsa kresby brzy (po bakalářkách) opustí kabinet kresby a tam bude Petra. Nu a pan Stratil již zabydlel novou prostoru za vrátnicí a nastěhoval tam obrazy. Alespoň jsou teď všechny spolu. Možná tam bude malovat i Daniel. Místnost za vrátnicí má příjemnou tajnou komůrku se schody a dveřmi ven.
_thema: Opět výstava ve Valmezu. Daniel a Teri kurátorují. Produkuje Filip. A Petra. Kurátoři zahájí výstavu. Václav si sežene kroj, ledažebyne. Zahraje Kapela se sjela, co se možná nikdy nesjela. Co se týče koncepce, usnesli jsme se na styčném bodu - černobílá. Nechť si z toho každý vezme co se mu líbí. Každá barva je krásná, na každou jednou dojde; tedy i na černou a bílou, i když to není barva, říkají. I když to možná není ani koncepce, ale disAIN.

- Představ si že udělám černou lišku.
- A co jako?
- Stejně jí udělám modré oči, ledažebyne.

zapis-316