Alkoholické tělo funguje jako centrála, jako soustava různých oddělení, která jsou navzájem propojena v celé osobnosti. První je zasažen mozek. Tedy myšlení. Nejprve štěstí z myšlení a pak tělo. Je podmaněno, pozvolna se nacucává a je unášeno – to je to pravé slovo: unášeno. Po určité době si potom člověk může vybrat: buď bude pít k necitelnosti, ke ztrátě identity, anebo zůstane na počátcích štěstí. Může svým způsobem dennodenně umírat, nebo ještě žít.